Už na začiatku sezóny sa
skupina WWI lietajúci cirkus dohodla, že v
tento termín sa vydá dobíjať letisko v nemeckom Lehrte na akcii 11. Internationale
Grossmodellflugtag Lehrte.
Ja som tam bol
minulý rok ako divák a od začiatku som bol rozhodnutý, že sa tento rok
Lehrte nezúčastním, pretože som už absolvoval pred pár týždňami
nevydarenú akciu v La Ferté Alais. Dva dni pred odchodom som už bol
nalomený že predsa len vyrazím pretože to vyzeralo, že skupina pôjde
len v polovičnej sile. Nakoniec mi pracovné povinnosti nedovolili
vyraziť a tak som len z domova držal
palce celej skupine aby vo svete
neurobili hanbu. Dnes už viem, že
budem dlho banovať, že som nemohol lietať so skupinou ktorá nielenže
neurobila hanbu, ale dobila spolu s ďalšími Čechmi letisko v Lehrte a
to v maximálnej možnej miere. Cenu za najlepší
vetroň si odniesol Jindra Stejskal, cenu za najlepší športový
dvojplošník Zdeno Vlach, cenu za najlepší bojový stroj Zdeno
Sládek no a hlavnú cenu za najlepšiu letovú ukážku získala naša skupina. Dosť už
sprostredkovaných rečí a tu je zopár citových výlevov hrdinov z Lehrte:
Už
před léty jsme měli sen - moci vystoupit na nějakém velkém
mezinárodním sletu. Během let našeho vývoje jsme se rozrostli, udělali
program v němčině, loni ve Znojmě udělali generálku pro piloty z RAFu a
Dachau a letos se přihlásili do Lehrte. V Lehrte mě v zimě moc nebrali
protože si neprohlídli video. Po dvou měsících bouřlivá reakce: musíte
za každou cenu přijet (to jeden z členů si prohlídl naše webofky
). No tak jsme jeli. Nebylo to jednoduché ale vyjeli jsme skoro v plné
sestavě. 10 pilotů, 11 letadel a 19 lidí celý tým. Když jsme chodili po
paddocku tak němci první otázka: Kde jste sebrali tolik ženských ? My
jen poťouchlý úsměvy,.. Pak vystoupení. První šel nahoru Roland
se svým týmem , po něm po pauze my. Říkám si no, nemá slovní doprovod,
mohli bychom být třeba třetí, čtvrtí, na cenu útěchy snad dosáhneme.
Lítali tam špičkoví akrobati, krásné makety opravdu radost. Zalítali
jsme a první co mě zaskočilo byl obří potlesk. Protože přistávám třetí
tak mám čas čumět. Když jsem viděl jak se lidi zvedají ze židliček a
tleskají vestoje tak mě naskákala husina jak pralinky a říkám si:
Kurva, tady se něco děje. No aplaus byl obří. Lidi tleskali 6x. Co jsem
zaznamenal. Když jsme přistáli všichni v cajku tak jsem jen koutkem
zaznamenal že spíkr říkal - Die Tschechen - Highlihts. Větičku "die
Tschechen" skloňovali pak ještě hodněkrát. V sobotu i v neděli.
V neděli jsme zaletěli ještě líp, protože jsme se už nebáli
stromů a turbulence za nimi. Když jsme skončili, tak jsme se seřadili
celý tým a s úklonama poděkovali publiku a pořadatelům. To jsem
zaznamenal pořadatele tleskat ve stoje a s rukama nad hlavou. Přiznám
se že tehdy jsem měl fakt dost. To mě dojalo. My jsme chtěli jet v
neděli brzo domů a tak jsme se nechali přeložit na poledne abychom
mohli odjet. Ale řídící lítání mi povídá: v 16.00 je předávka pohárů,
měl by tady někdo zůstat. Já na to: Myslíš že něco vyhrajeme? Olaf
tajemně: No, měli by jste tady zůstat. Tak jsem to nahlásil v partě a
všichni že tedy zůstanou. Očekávali jsme jednu z cen. Těch bylo asi
deset + jedna velká pro absolutního vítěze. Při vyhlašování svolali
všechny na plac a začali: nejlepší větroň - Jindra Stejskal. Nejlepší
sportovní dvouploch : Zdena Vlach. Nejlepší Bitevník Zdenek Sládek
(bohužel in memoriam) šel ve výkrutu až do země - měl jsem na zdrceného
Zdenka jen jednu otázku: řídils ? jen zavrtěl hlavou .
Vím že Zdeněk je excelentní pilot který s prstem v nose zalítá jen s
půlkou výškovky ale let bez řízení to opravdu nejde. Byl moc smutný,
ztráta olbřímí, ale co naděláme. Snad postaví něco nového. To byla ta
smutná část naší výpravy.
Teď k pohárům: když rozdali předposlední pohár a zbyl tam jen
ten velký a nás pořád nevolali tak jsem se orosil až na zadku a povídám
našim: jestli si myslíte to co já tak sežeru vlastní čepici. No chtěli
mi ji dát s hořčicí. Šmejdi.
Za deset vteřin spíkr povídá: a cenu za nejlepší Show vyhrává
"die Tschechische Gruppe" Great War Flying Circus. To už jsem začal
řvát radostí a skákat jako šimpanz. Kdo mě zná - tak si umí představit
jak to asi vypadalo. Moje figurka je dostatečně groteskní i při
normální chůzi. Prvni kdo mi přišel potřást byl sám Roland "the Fire
Wall" to bylo opravdu krásné.
Musel jsem se pochlubit
Jinak česká výprava v podstatě vyhrála co mohla. Valaši, Jindra
Stejskal, a naše skupina se taky neztratila. Radost kalily dvě věci.
Zdenkova tragická havárie a Luďkovi Demczakovi někdo ukradl přes noc
vysílač FC-30 is kufrem z auta. Auto sice bylo otevřené ale je to
velice smutné. Tyhle dvě věci dost kalily radost z jinak krásného
leteckého víkendu. Počasí bylo okolo 28°C, všude Toiky, i barely s
vodou. Pro piloty: jídlo sobota snídaně raut + večeře se zábavou až do
rána. Neděle snídaně. Každý den dostal pilot stravenky v hodnotě 10€.
Jídlo 6€, pivo 2,50€. Jinak stánky se vším pro diváky.
Zázemí na nejvyšší úrovni. Pořadatelé se opravdu snažili a
dokázali udržet těžký nadstandart. Když jsem se po skončení akce bavil
s předsednictvem tak mi říkali že za 15 let co to pořádají toto ještě
nezažili (myšleno českou výpravu - aby Češi vyhráli co se dá) tak jsem
byl jednou po dlouhý době zase pyšnej na to že jsem Čech.
V Lehrte jsem byl 3x tak mám už trochu srovnání. Na závěr byl
největší problém jim vysvětlit že nemůžu závazně slíbit účast české
výpravy na příští rok. To chtěli moc. Ale bylo to krásné.
Opravdu jsme se všichni dost nadřeli a natrápili s modelama,
penězma, přepravou a já nevím čím ještě. Ale když tam tak člověk stojí
a ti pořadatelé a lidi okolo tleskají vestoje tak je to pocit kdy
všechny předchozí sračky jsou zfleku zapomenuty a zbyde jen ten úžasný
pocit: SPLNILI JSME SI SVŮJ SEN. A to že jsme vyhráli byla věc s kterou
nikdo nepočítal. Krásný a trvalý bonus, na který nikdo z nás
nezapomene.
Tož tak.
Jinak fotky dodají určitě kamarádi co tam
fotili , já bohužel stěží stíhal se svou bídnou němčinou trošku
tlumočit a běhat oklolo našich věcí. Všem doporučuju jet příští rok ať
jako účinkující nebo jako divák. Myslím že nebude nikdo zklamán. Byli
tam jako diváci kluci z Litvínova, Liberce a ti by asi mohli
poreferovat z hlediska diváka. Reportáž určitě napíše Jičínský Ruda
Krásenský, a Honza Horák udělá DVD.
Tolik moje krátké postřehy z Lehrte, čtenářům se omlouvám za drobné
vulgarismy ale já už jinej nebudu
Karel "Honda" Prokop
Za
sebe můžu napsat , že se jedná o super akci se super organizací až na
to letiště.
Létat nezi stromy kde zpoza stromů napříč dráhou fouká vítr je někdy
dosti obtížné zvlášť pro ty naše plachetnice. Já osobně díky třem
křídlům a poměrně vélké nervozitě jsem s tím měl docela problémy. Ty
stromy mají mezi sebou mezery a když letadlo nejříve vletí do
turbulencí za stromem a pří výletu přes mezeru dostane ťavku větrem z
boku směrem na diváky a po dvaceti metrech zase do turbulencí........
Mě osobně vlastní akce nadchla, protože tolik krásných letadel jsem
najednou nikdy neviděl.
Němci si poptrpí na WW2 tzn. samá velká stíhačka a mnoho jiných
krásných letadel
Tomáš Vlček
Karle, zapoměl jsi v tom celým svým krásným
psaní o Lehrte 2009 mnohé co tomu předcházelo.
Dá se říct že ještě týden před akcí to vypadalo, že celá WWI pojede tak
v 5-6. lidech. Zapoměl jsi říct že ty sám jsi se 6dnů před akcí
podrobil operaci a nakonec jsi zapoměl na veškerou bolest a absolvoval
tu dlouho cestu. Je třeba vzdát poctu Milanovi Vrágovi a Mirkovi
Kabláskovi, kteří to všechno někdy před 5.ti lety sami začínali a kolem
nich se postupem doby vytvořil ten báječný cirkus. Je třeba ocenit i
každého kdo dokončil svůj model a šel do toho. Možná se to zdá
maličkost ale není to tak samozřejmý.
Je třeba taky říct že jsme k Mirovi Horsákovi do dodávky
neskutečným způsobem vtěsnali 5 trupů a křídla od některých modelů. Je
třeba taky vzpomenout že už téměř na začátku naší jsem mohli přijít o
pyrotechniku protože Vašek Buriánek bohužel smolně "trefil" na dálnici
kus pneumatiky a rozbil si spodek auta. Ale po asi hodinovém zpoždění
jsme všichni z moravy vyrazili na dlouhou cestu. (Co možná ani nevíte
po cestě zpet se Vaškovi následkem té rány začal třepat motor v jeho
autě po té co praskl sylentblok) Ale Vašek pomalu ale přeci jen dojel i
domů přičemž jsem jej jistil případnou pomací společně Mirou Horsákem.
Je třeba taky připomenout že Tomáš Vlček i přes boestivá záda s náma v
sobotu trpěl a předvedl na závěr svého letu bohužel kotrmelec a svýho
Trojplocha maličko poškodil. Ale snad možná i to stálo za ten aplaus
kdy vypadlý, "zabitý" pilot zůstal ležet pod převráceným strojem přesně
v prostoru před diváky. Je třeba připomět výkon každého z pilotů. V
sobotu kdy foukalo napříč dráhy přes stromy a hlavně na přistání musel
každý projít turbulencí. Náš pyrotechnik do svého výkonu dal vše a krom
pyrotechniky kterou mnozí znáte z akcí přidal ještě ohnivý výmety a to
byl fakt mazec.
Klucí je toho ještě moc co bych mohl psát ale shrnu do možná do jedné
věty.
Děkuji každému z Vás, všem našim mechanikům, všem kdo nám fandili i
tady doma. Děkuji Vám všem za tu chvili štěstí kdy se mi draly slzy do
očí a byl jsem hrdý na každýho z vás....
Klucí..... ještě jednou vám děkuji protože když se vám přiznám tak ve
chvíli kdy nám předávali tu cenu a všichni nám tam tleskali tak se mi
draly slzy do očí. Koukal sem na každýho z vás A cítil že každýho z vás
si hrozně vážím. Myslím že ani jeden z nás by tam jako jedinec nic
nepředvedl, ale jako skupina jsem byli .... No klidně to řeknu
Světoví
Ps: A prožíval jsem ještě jeden moc hezký pocit. Celá moje rodina jsme
tam byli u toho spolu...a to není málo...
Svaťa Hnilica
Nevím co se stalo neviděl jsem to, letěli spolu s Tempestem který měl
přes 4m rozpětí a dauntles už nepřistál.
Jinak to byla skvělá akce po stránce pořadatelské i po stránce účasti
spousta užasných letadel a vystoupení největší dojem ve mě asi
zanechali tři docela velké Jety které létali skvěle slétanou skupinovou
akrobačku. Jinak to bylo asi nejhorší letiště kde jsem zatím létal
stromy podél dráhy byli velmi blízko.Ale někteří (mám v hlavě 3m
elektro Ravena) toho využívali a mezi stromy kličkovali až se všem
tajil dech. Jeden Mustang na stromy doplatil a po kontaktu se stromem
spadnul k zemi.Velká škoda byla také docela vekého Bulldoga (cca 4m
rozpětí) který na průletu pod plynem zahučel až do země a zbyl z něj
jen rozsyp včetně hvězdicového čtyřtaktu který je poháněl no prostě
ta úmorná cesta (přes 800km) stála za to co jsem tam za tři dny viděl
Radim Hnilica
Co
se týká Lehrte, po příjezdu a posouzení letiště moc optimizmu v nás
nebylo. Pořadatelé makali jako barevní a v sobotu už bylo
všechno úplně jinak. Zažili jsme trochu show s naším stanem a
německými sousedy, bavícími se na náš účet.
Aby nakonec pochopili, že motor bez nás nenastartují a
všechno bylo jinak.
V sobotu a neděli nezbylo než před pořadateli hluboce smeknout
ve všech rovinách. Byla to skvělá a skvěle připravená akce!
Nic se nedělalo nahodile, jak je u nás často vidět a celý
program byl orienován na zábavu pro diváky, kterých přišlo
hezkých pár tisíc. I tady děčíme pořadatelům za pocity a
emoce které v nás jejich nadšení, potlesk a ovace vyvolali a
vůbec jim nevadilo, že jsme "nějací Češi, kteří se zatoulali do Němec.
Umí uznat a odměnit špičkovou kvalitu a tu máme. Jsem rád, že
jsem členem této skupiny a všem vám děkuji za pomoc na
ploše v přípravě i mezi sebou v nouzi!!!
Vašek Buriánek.
). No tak jsme jeli. Nebylo to jednoduché ale vyjeli jsme skoro v plné
sestavě. 10 pilotů, 11 letadel a 19 lidí celý tým. Když jsme chodili po
paddocku tak němci první otázka: Kde jste sebrali tolik ženských ? My
jen poťouchlý úsměvy,.. Pak vystoupení. První šel nahoru 
.
Vím že Zdeněk je excelentní pilot který s prstem v nose zalítá jen s
půlkou výškovky ale let bez řízení to opravdu nejde. Byl moc smutný,
ztráta olbřímí, ale co naděláme. Snad postaví něco nového. To byla ta
smutná část naší výpravy. 
